Nerozluční přátelé
Králíček žije ve dne, zatímco Sovička se probouzí v noci. Bydlí přitom jen kousek od sebe – Králíček v kořenech starého dubu a Sovička vysoko v jeho koruně. Nikdy se neviděli, ale z vyprávění rodičů o sobě vědí tolik, že oba touží po jediném: konečně se potkat.
Něžný obrázkový příběh o přátelství, odlišnosti, touze po blízkosti a hledání cesty k druhému.
✨ pro děti od 3 let
✨ pro děti, které objevují svět kamarádství a vztahů
✨ pro povídání o tom, že každý můžeme být trochu jiný
✨ pro společné čtení dětí a rodičů
✨ pro školky a dětské skupiny
✨ pro všechny malé milovníky zvířat a nádherných ilustrací
Seznamte se s Králíčkem a Sovičkou a objevte příběh přátelství, kterému ani den a noc nemusí stát v cestě. ✨ Více
O knize
V jednom údolí stojí starý dub. Dole mezi jeho kořeny bydlí rodina králíků a vysoko v koruně rodina sov.
Ve stejnou dobu se v obou rodinách narodí mláďátko – Králíček a Sovička.
Mohlo by se zdát, že se z nich brzy stanou kamarádi. Jenže je tu jeden problém. Když Králíček přes den hopsá po louce, Sovička spí. A když Sovička večer roztáhne křídla a vydává se do světa, Králíček už dávno sladce usíná.
Přesto o sobě díky svým rodičům vědí. A čím více příběhů o tom druhém slyší, tím více si přejí konečně se poznat.
Je to jednoduchá dětská zápletka, ale skrývá v sobě krásné téma: Co když nám na někom záleží, ale naše světy se zdají být úplně jiné?
✨ O přátelství navzdory rozdílům
Dětská přátelství nevznikají podle toho, jestli jsme stejní.
Někdo je hlučný a někdo tichý. Jeden chce pořád běhat a druhý si raději kreslí. Některé dítě potřebuje hodně času, než se osmělí, jiné se seznamuje během několika vteřin.
Králíček a Sovička jsou odlišní už samotným způsobem svého života – jeden patří ke dni, druhý k noci. Přesto je jejich zvědavost a zájem o druhého postupně přibližují.
A právě tady může příběh přirozeně otevřít povídání o kamarádství, odlišnostech a o tom, co vlastně dělá dobrého přítele.
Proč jsme ji vybrali?
Protože přátelství je pro děti jedno z nejdůležitějších témat.
A nemusíme jim vysvětlovat dlouhé poučky o toleranci a respektu. Někdy úplně stačí příběh dvou malých zvířátek, která se opravdu chtějí poznat, přestože každé žije trochu v jiném světě.
Kniha navíc stojí na nádherných ilustracích Emilie Dziubakové, které mají spoustu detailů a vybízejí k tomu, abyste se u jednotlivých stránek s dětmi zastavili.
✨ Doporučení Kouzelných knih pro duši
Po přečtení můžete zkusit s dítětem přemýšlet:
✨ V čem jsou Králíček a Sovička jiní?
✨ Co mají naopak společného?
✨ Musí mít kamarádi rádi úplně stejné věci?
✨ V čem se lišíš od svého nejlepšího kamaráda nebo kamarádky?
A zkuste hledat nejen rozdíly, ale také to, co umožňuje dvěma odlišným dětem být spolu dobře.
Přátelství totiž nemusí znamenat, že jsme stejní. Může znamenat, že se o svět toho druhého opravdu zajímáme a hledáme způsob, jak se v něm potkat.
Právě proto jsme Nerozlučné přátele vybrali do Kouzelných knih pro duši. ✨
✨ O autorovi a ilustrátorce
Przemysław Wechterowicz je polský spisovatel, autor dětských příběhů, poezie a divadelních her. Jeho knihy byly přeloženy do řady jazyků a získaly různá ocenění.
Emilia Dziubaková patří mezi známé polské ilustrátorky. Ilustrovala desítky knih v Polsku i zahraničí a její autorská kniha Rok v lese se stala bestsellerem.
Od stejné autorsko-ilustrátorské dvojice u nás najdete také Obejmi mě, prosím a Copak potřebuješ, Robůtku?
Autor: Przemysław Wechterowicz
Ilustrace: Emilia Dziubaková
Překlad: Barbora Kolouchová
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2019
Počet stran: 32
Rozměr: 255 × 286 mm
Doporučený věk: od 3 let
ISBN: 978-80-7577-822-2
Proč je příběh bezpečným průvodcem dětského světa?
Když dítě čte knihu, není jen čtenářem.
Stává se součástí příběhu.
Nesedí vedle hrdiny – stojí v jeho kůži. Cítí jeho obavy, raduje se z jeho úspěchu, někdy s ním sdílí i samotu. To, co dospělému připadá jako pohádka, je pro dítě skutečný vnitřní zážitek.
Ztotožnění s postavou je přirozenou součástí vývoje. Dítě si skrze příběhy bezpečně zkouší různé role, reakce i řešení situací. Učí se, jaké to je být odvážné, zranitelné, laskavé nebo vytrvalé. Mozek při tom pracuje velmi intenzivně – aktivují se centra empatie, představivosti i emoční paměti. Příběh se tak stává zkušeností, nikoli jen informací.
Jedním z nejsilnějších způsobů, jak se dítě učí, je učení nápodobou. Děti přirozeně přebírají vzorce chování od lidí, které pozorují – rodičů, vrstevníků i literárních hrdinů. Skrze tyto vzory si vytvářejí představu o tom, jak obstát ve světě, jak reagovat na obtíže a jak zacházet s emocemi. Postava z knihy se tak může stát významným modelem, podle něhož si dítě utváří vlastní způsoby jednání.
Někdy může být literární hrdina dokonce bezpečnějším vzorem než skutečný dospělý. Dítě si k němu může vytvořit vztah bez obav z hodnocení, může si ho „přizvat“ ve chvíli nejistoty a v představě si vyzkoušet jiný způsob reakce. Právě v tom spočívá tichá síla příběhů.
Když sourozenci žárlí
„A máš mě ráda stejně?“
O sourozenecké žárlivosti, potřebě výlučnosti a místě dítěte v rodině
„Ty máš radši jeho.“ Věta, kterou někdy rodiče slyší šeptem a někdy ve vzteku mezi dveřmi.
Sourozenecké vztahy bývají plné blízkosti, hry i lásky.
Ale také:
↠ rivality
↠ žárlivosti
↠ porovnávání
↠ a tiché potřeby být pro rodiče tím nejdůležitějším
A právě ve chvíli, kdy dítě zjišťuje, že máma miluje i někoho dalšího stejně silně, se uvnitř může objevit velmi složitý pocit.
Související produkty2
Obejmi mě prosím
Copak potřebuješ robůtku?
Alternativní produkty2
O víle Záskalce a kouzelné moci přátelství
