Moje tělo je moje
Každý den se díváš do zrcadla. Někdy je to v pohodě, ale někdy těžší. Tvoje tělo se mění, hlava jede naplno a svět okolo to často komentuje. Ale co když se chceš prostě cítit dobře? V téhle knize se setkáš s reálnými teens a mladými lidmi, kteří otevřeně mluví třeba o akné, nadváze, odlišnostech, nejistotách i o tom, co jim pomáhá, aby se jim lépe žilo v jejich těle.
Pro dospívající, kteří:
✨ řeší vztah ke svému tělu
✨ zažívají nejistotu, tlak okolí nebo srovnávání
✨ chtějí se cítit lépe sami se sebou
A také pro rodiče, kteří:
✨ chtějí svým dětem lépe porozumět
✨ hledají citlivý způsob, jak otevřít toto téma
Více
O čem kniha je?
Každý den se díváme do zrcadla.
Někdy s lehkostí, jindy s pochybnostmi.
Moje tělo je moje otevírá téma vztahu k vlastnímu tělu bez hodnocení.
Přináší skutečné příběhy dospívajících, kteří mluví o:
✨ akné, nadváze i odlišnostech
✨ nejistotách a srovnávání
✨ tom, co jim pomáhá cítit se lépe
Ukazuje, že v tom, co prožíváme, nejsme sami.
A že cesta k přijetí může začít malými kroky.
Proč jsme ji vybrali?
Protože vztah k vlastnímu tělu vzniká už v dospívání.
A tahle kniha dává mladým lidem něco, co často chybí - pochopení, přijetí a pocit, že jsou v pořádku takoví, jací jsou.
Tip od Kouzelných knih pro duši
Ideální pro samostatné čtení i jako začátek rozhovorů mezi rodičem a dospívajícím.
Pomáhá otevírat témata, která se jinak těžko pojmenovávají.
O autorkách
Ridina Ahmedová je autorka a tvůrkyně podcastu Sádlo, ve kterém otevírá témata vztahu k tělu, sebevědomí a společenských očekávání.
Radka Kůřilová
Tereza Fousek Krobová
Ilustroval Ján Kurinec
Jak se mění vztah k tělu v období dospívání?
Co se děje uvnitř – a jak tomu můžeme lépe rozumět
Dospívání není jen o tom, že se mění tělo.
Mění se i to, jak ho dítě prožívá zevnitř.
To, co bylo dřív přirozené a samozřejmé,
může být najednou nejisté, cizí… někdy i nepříjemné.
A právě tady se často začíná proměňovat vztah k vlastnímu tělu.
Když se z hubnutí stane volání o pomoc
Poruchy příjmu potravy u dospívajících nejsou jen o jídle
Blíží se léto.
Období koupališť, kraťasů, plavek a většího odhalování těla.
Právě v tomto období si často ještě více vzpomenu na naše klienty, kteří bojují s poruchami příjmu potravy. Mladé lidi, pro které může být léto obdobím radosti, ale také zvýšené úzkosti, studu a nespokojenosti s vlastním tělem.
Když navštěvuji dětské oddělení v nemocnici, kam docházím jako konziliární psycholog, velmi často se setkávám s dospívajícími, kteří se zde ocitli s rozvinutou anorexií.
Na první pohled vidíme nízkou váhu. Za ní se ale obvykle skrývá mnohem složitější příběh - příběh nejistoty, příběh vztahu k sobě samému.
Příběh mladého člověka, který se snaží zvládnout něco, co je pro něj příliš těžké unést sám.
Co se skrývá za anorexií?
Když se řekne anorexie, mnoho lidí si představí dospívající dívku, která chce být hubená.
Ve skutečnosti bývá příběh mnohem složitější.
Poruchy příjmu potravy nejsou jen o jídle.
Často jsou o emocích, vztazích, potřebě kontroly, strachu z chyb, pocitu nedostatečnosti nebo o snaze zapadnout do světa, který na mladé lidi klade stále vyšší nároky.
A právě proto je důležité dívat se nejen na to, co dítě jí.
Ale také na to, co prožívá.
