Cesta hrdiny - Mušlenčiny léčivé příběhy
Víla Mušlenka tentokrát zve děti na kouzelnou cestu plnou tajemných setkání, vnitřních démonů i laskavých pomocníků. Společně objevují, že strach, smutek nebo pochybnosti nemusí být překážkou, ale mohou se stát cestou k síle a odvaze.
✨ Pro koho je kniha určena?
✨ pro děti od 4 let
✨ pro děti, které prožívají strach, nejistotu nebo pochybnosti o sobě
✨ pro společné čtení dětí a rodičů
✨ pro rodiče, kteří chtějí s dětmi mluvit o emocích a odvaze
✨ pro psychology, terapeuty, pedagogy a další odborníky pracující s dětmi
Vydejte se s Mušlenkou na Cestu hrdiny a objevte v sobě sílu, která tam možná byla celou dobu. ✨ Více
O knize
Víla Mušlenka je citlivou průvodkyní dětským světem emocí. Tentokrát děti zve na Cestu hrdiny – dobrodružnou cestu plnou tajemných setkání, vnitřních démonů a laskavých pomocníků.
Na této cestě děti společně s Mušlenkou postupně objevují, že strach, smutek a pochybnosti nemusí znamenat slabost. Mohou být také branou k odvaze a vlastní síle. Krátké pohádkové příběhy využívají dětskou představivost a pomáhají dětem přirozeně přemýšlet o tom, co prožívají.
Kniha patří do edice Léčivé pohádky Romany Suché, ve které autorka propojuje pohádkový svět s psychologickými tématy. Sama je klinickou psycholožkou a terapeutkou a své knihy obohacuje o zkušenosti ze své psychologické praxe.
✨ Cesta hrdiny
Tentokrát nejde jen o to, aby dítě překonalo nějaký konkrétní strach. Příběhy mohou nabídnout širší pohled na to, co se v nás děje, když si nevěříme, máme obavy nebo se setkáme s něčím, co nás přesahuje.
Pohádkový svět přitom vytváří bezpečný odstup. Nemusíme dítěti říkat: „Musíš být odvážný.“ Můžeme společně sledovat, co prožívá Mušlenka, její pomocníci nebo další postavy – a postupně se dostat i k tomu, co někdy prožíváme sami.
Kniha tak může být krásným začátkem rozhovoru o strachu, odvaze, sebedůvěře, smutku a vnitřní síle.
✨ Proč jsme ji vybrali?
V Kouzelných knihách pro duši máme rádi knihy, které dětem nepředkládají psychologické poučky, ale nechávají je prožít příběh.
A právě pohádka může být pro taková témata velmi přirozenou cestou.
Dítě se může s postavou ztotožnit, může jí fandit, bát se s ní, přemýšlet nad jejími rozhodnutími a hledat vlastní řešení. A přitom se nemusí cítit, že s ním dospělý „řeší jeho problém“.
✨ Doporučení Kouzelných knih pro duši
Čtěte ji společně a nechte dítě rozhodnout, kam vás příběh zavede.
Po dočtení můžete zkusit otázky jako:
✨ Kdo byl v příběhu podle tebe nejodvážnější?
✨ Myslíš, že se hrdina někdy bál?
✨ Co mu pomohlo pokračovat?
✨ Co pomáhá tobě, když máš z něčeho strach?
Nemusíte hledat „správnou“ odpověď. Důležitější je samotný rozhovor.
A pokud dítě začne vyprávět o něčem vlastním, co ho trápí, zkuste chvíli jen poslouchat. Někdy právě příběh poskytne dostatečně bezpečný prostor, aby se dítě odvážilo říct něco, co by jinak zůstalo nevyřčené.
✨ O autorce
Romana Suchá je klinická psycholožka a terapeutka. Ve své tvorbě pro děti propojuje své psychologické zkušenosti s pohádkami, příběhy, cvičebnicemi a dalšími materiály. Je autorkou celé řady knih s vílou Mušlenkou, které pomáhají dětem i rodičům lépe se orientovat ve vlastních emocích a situacích, které život přináší.
Všechny knihy s vílou Mušlenkou najdete také u nás v nabídce. Pokud vás její svět zaujal, můžete si vybrat z více dílů zaměřených na různá témata dětského prožívání.
Základní údaje
Autor: Romana Suchá
Nakladatelství: Nastole
Edice: Léčivé pohádky Romany Suché
Počet stran: 128
Věk: od 4 let
Formát: 215 × 280 mm
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Jazyk: čeština
Datum vydání: 20. 8. 2026
EAN: 9788074487880
https://www.youtube.com/watch?v=Udl9WEPOciA&t=9s

Jak může čtení pomoci s psychickými obtížemi?
Jsou chvíle, kdy umění a literatura pomáhá víc než rady.
Kdy ticho mezi větami uklidňuje víc než vysvětlení.
A kdy obyčejný příběh dokáže obejmout tam, kde už nic jiného nestačí.

Proč je příběh bezpečným průvodcem dětského světa?
Když dítě čte knihu, není jen čtenářem.
Stává se součástí příběhu.
Nesedí vedle hrdiny – stojí v jeho kůži. Cítí jeho obavy, raduje se z jeho úspěchu, někdy s ním sdílí i samotu. To, co dospělému připadá jako pohádka, je pro dítě skutečný vnitřní zážitek.
Ztotožnění s postavou je přirozenou součástí vývoje. Dítě si skrze příběhy bezpečně zkouší různé role, reakce i řešení situací. Učí se, jaké to je být odvážné, zranitelné, laskavé nebo vytrvalé. Mozek při tom pracuje velmi intenzivně – aktivují se centra empatie, představivosti i emoční paměti. Příběh se tak stává zkušeností, nikoli jen informací.
Jedním z nejsilnějších způsobů, jak se dítě učí, je učení nápodobou. Děti přirozeně přebírají vzorce chování od lidí, které pozorují – rodičů, vrstevníků i literárních hrdinů. Skrze tyto vzory si vytvářejí představu o tom, jak obstát ve světě, jak reagovat na obtíže a jak zacházet s emocemi. Postava z knihy se tak může stát významným modelem, podle něhož si dítě utváří vlastní způsoby jednání.
Někdy může být literární hrdina dokonce bezpečnějším vzorem než skutečný dospělý. Dítě si k němu může vytvořit vztah bez obav z hodnocení, může si ho „přizvat“ ve chvíli nejistoty a v představě si vyzkoušet jiný způsob reakce. Právě v tom spočívá tichá síla příběhů.

Strach u dětí mezi 3.–5. rokem
Proč je tak silný – a jak dítěti opravdu pomoci?
„Mami, tam je příšera.“
„Nezhasínej.“
„Neodcházej.“
Mezi třetím a pátým rokem věku se u mnoha dětí objeví období řada silných strachů. Pro rodiče to může být náročné – dítě, které bylo ještě nedávno klidné, se najednou bojí tmy, stínů nebo situací, které nám připadají nereálné. Těžko se s rodičem ločí ve školce. Vrací se k vývojovým krokům, které již mělo za sebou.
V tomto věku se prudce rozvíjí představivost. Dítě dokáže vytvářet bohaté vnitřní obrazy, ale ještě neumí plně oddělit fantazii od reality. Pokud si něco představí, jeho tělo reaguje, jako by se to skutečně dělo. Pocity dítě v této fázi vývoje vnímá celým tělem, řčasto říká "bolí mě bříško", když se bojí. Neznamená to, že by si něco vymýšlelo, ale že své pocity nedíkáže jinak pojmenovat a vnímat.
Oblasti mozku spojené se strachem jsou v tomto věku velmi aktivní, zatímco schopnost racionálně si situaci vysvětlit je teprve ve vývoji. Proto věta „Ale vždyť tam nic není“ obvykle nepomáhá. Strach totiž není logický problém. Je to celková psychická a tělesná reakce.
Strach v tomto věku není slabost ani rozmazlenost. Je to důsledek vývoje nervové soustavy a představivosti, která začíná na plné obrátky pracovat.







