Poruchy příjmu potravy u dospívajících nejsou jen o jídle

Blíží se léto.

Období koupališť, kraťasů, plavek a většího odhalování těla.

Právě v tomto období si často ještě více vzpomenu na naše klienty, kteří bojují s poruchami příjmu potravy. Mladé lidi, pro které může být léto obdobím radosti, ale také zvýšené úzkosti, studu a nespokojenosti s vlastním tělem.

Když navštěvuji dětské oddělení v nemocnici, kam docházím jako konziliární psycholog, velmi často se setkávám s dospívajícími, kteří se zde ocitli s rozvinutou anorexií.

Na první pohled vidíme nízkou váhu. Za ní se ale obvykle skrývá mnohem složitější příběh - příběh nejistoty, příběh vztahu k sobě samému.

Příběh mladého člověka, který se snaží zvládnout něco, co je pro něj příliš těžké unést sám.

Co se skrývá za anorexií?

Když se řekne anorexie, mnoho lidí si představí dospívající dívku, která chce být hubená.

Ve skutečnosti bývá příběh mnohem složitější.

Poruchy příjmu potravy nejsou jen o jídle.

Často jsou o emocích, vztazích, potřebě kontroly, strachu z chyb, pocitu nedostatečnosti nebo o snaze zapadnout do světa, který na mladé lidi klade stále vyšší nároky.

A právě proto je důležité dívat se nejen na to, co dítě jí.

Ale také na to, co prožívá.

Co se děje uvnitř – a jak tomu můžeme lépe rozumět

Dospívání není jen o tom, že se mění tělo.
Mění se i to, jak ho dítě prožívá zevnitř.

To, co bylo dřív přirozené a samozřejmé,
může být najednou nejisté, cizí… někdy i nepříjemné.

A právě tady se často začíná proměňovat vztah k vlastnímu tělu.