Relaxace u dětí: proč je důležitá a jak ji děti zvládají

Co vlastně relaxace je?

Relaxace není jen „nicnedělání“. Je to schopnost vědomě nebo s pomocí zklidnit tělo i mysl.

U dětí může mít mnoho podob – klidné dýchání, pohyb, protažení, představivost, poslech relaxace, masáž, chvíle v tichu nebo třeba společné čtení.

A není potřeba čekat, až bude dítě úplně přetížené. Stejně jako se učíme jiné dovednosti, můžeme se učit i odpočinku a zklidnění.

Jak relaxují malé děti?

Malé děti obvykle nevydrží dlouho nehybně ležet a soustředit se na dech. A ani to od nich nepotřebujeme.

Pro ně je přirozenější hravá relaxace, která zapojuje pohyb, představivost a smysly. Můžeme si zahrát na zvířátka, protáhnout se jako kočka, představovat si bezpečné místo nebo společně poslouchat krátký příběh či relaxaci.

Často také pomáhá pravidelný rituál – například několik minut klidu před spaním.

Proč nestačí říct: „Tak se uklidni“?

Protože schopnost regulovat emoce se dítě teprve učí.

Dospělý už může vědět, že mu pomůže hluboký nádech, procházka nebo chvíle o samotě. Dítě tuto zkušenost teprve získává. Potřebuje naši pomoc, opakování a především zkušenost, že zklidnění není něco, co po něm pouze požadujeme, ale něco, co může postupně samo zvládat.

Dvě jednoduché relaxační techniky pro děti

1. Foukáme do horkého čaje

Představte si, že před sebou máme hrnek s horkým čajem, který potřebujeme pomalu ochladit.

• Nádech nosem.
• Pomalu a dlouze vydechnout ústy, jako bychom foukali na čaj.
• Několikrát zopakovat.

Dítě nemusí počítat sekundy ani přesně dodržovat techniku. Důležité je zpomalit dech a prodloužit výdech. U menších dětí může být právě představa horkého čaje mnohem přirozenější než instrukce „dýchej pomalu“.

2. Ztuhni jako robot, povol jako hadrový panáček

Tato jednoduchá technika pracuje s napětím a uvolněním svalů.

Nejdříve dítě na chvíli zatne celé tělo – ruce, nohy, bříško i obličej – jako by se z něj stal pevný robot.

Potom všechno povolí a představí si, že je měkký hadrový panáček.

Můžeme několikrát vystřídat napětí a uvolnění a společně si všímat:

„Jaké je moje tělo, když je napnuté? A jaké, když povolí?“

Právě toto rozlišení je pro děti velmi užitečné – postupně se učí poznávat vlastní tělesné napětí dříve, než je úplně zahltí.

A co jógová relaxace?

Jógová relaxace propojuje pohyb, dech a následné zklidnění. U menších dětí může být právě pohyb přirozenou cestou k tomu, aby si všimly svého těla a postupně zpomalily.

Jóga přitom nemusí být výkon. Může být hravou cestou, jak dítěti pomoci vnímat vlastní tělo a jeho signály.

A autogenní trénink u dětí?

Autogenní trénink pracuje s vnímáním tělesného uvolnění, například pocitu tíhy, tepla nebo klidného dechu. U dětí je potřeba ho přizpůsobit věku a schopnosti soustředit se, proto se klasická forma hodí spíše pro starší děti.

U mladších dětí jsou většinou vhodnější kratší, hravé a obrazné techniky.

Relaxace dětí není relaxace dospělých

Děti potřebují především jednoduchost, bezpečí, krátký čas a představivost. Nemusí sedět dokonale v klidu ani „vyprázdnit hlavu“.

Někdy může být nejlepší relaxací deset minut stavění z kostek, kreslení, houpání, mazlení nebo společné čtení.

Důležité je hledat cestu, která odpovídá právě konkrétnímu dítěti.

To, co jedno dítě zklidní, může být pro jiné dítě nezajímavé nebo dokonce nepříjemné.

Relaxace jako dovednost do života

Stejně jako děti postupně učíme zavázat si tkaničky, obléknout se nebo si říct o pomoc, mohou se učit také zacházet se svým napětím a emocemi.

Nemusí všechno zvládnout hned.

Stačí malé krůčky.

Nejdříve dítěti pomáháme my. Časem může začít některé strategie používat samo.

Někdy dítě nepotřebuje další vysvětlování. Potřebuje zpomalit, zklidnit tělo a najít způsob, jak se vrátit do větší pohody.

V naší Krabičce klidu najdete několik drobných pomůcek, které mohou dítěti pomoci právě v takových chvílích. Součástí jsou také naše krátké relaxace pro děti a rodiče, ke kterým se můžete vracet podle potřeby – třeba před spaním, po náročném dni nebo ve chvíli, kdy je emocí příliš.

Relaxace není něco, co dítě musí umět. Je to dovednost, kterou se postupně učí.

A někdy stačí začít opravdu malým krůčkem.